Jdi na obsah Jdi na menu
 


... zamilovaná

11. 3. 2010

 

    Bylo mi dvacet pět let, když se v mém životě objevil nový muž, do kterého jsem se zamilovala celým svým srdcem. Manžel samozřejmě zjistil můj podvodný druhý vztah a já věděla, že nedokážu ukončit toto nové dobrodružství za cenu ztráty všeho. A tak jsem se rozhodla spálit všechny mosty a začít úplně nový život, který mně rozhodně nenabízel žádné jistoty, dovolím si říct, že právě naopak. Neohlížela jsem se napravo ani nalevo, vše jsem činila s jasným rozhodnutím.

     S příchodem tohoto muže skončilo i mé první manželství, které bylo rozvedeno po sedmi a půl letech. Když si vybavím, co jsem prožila, nyní s odstupem času, uvědomuji si, co mně život dal či vzal. Mé ohlédnutí je asi takové - odešla jsem, odstěhovala se a můj syn tyto kroky musel podnikat se mnou. Nezajímalo mě nic, ani bolest, kterou jsem všem způsobila. Odešla jsem za někým a tam, kde jsem nevěděla, co mě čeká. Ze zdánlivé jistoty a hmotného zabezpečení do prázdna, nikam. Se srdcem na dlani, bezhlavě zamilovaná jsem utíkala za člověkem, který měl život před sebou, ale já čekala jeho lásku se vším všudy. Ale jemu bylo dvacet jedna!

     Nikdy jsem nelitovala a nelituji ani dnes, že jsem se rozvedla, ale mnoho nocí jsem prosila svého prvního muže za odpuštění, protože ve skrytu duše mě trápila myšlenka velkého ublížení. Později jsem ale vytušila, že si každý tvoří svůj život přesně takový, jaký potřebuje pro růst a vývoj své krásné a čisté duše.

     Dnes vím, že si vybíráme partnery takové, jací jsou, právě z důvodu, že nám vyhovují pro naše zrání. Nejkrásnější vztah je ten nejbolestivější! Partnerství bez zkoušek není plnohodnotné! Tady jsem pochopila slova Joyce a Barryho Vissell, že:  „Rozum nás zavádí do vztahů, kde nebudeme mít neshody, ale naše srdce nás pudí tam, kde máme růst a učit se.“ 

     Celé dlouhé roky jsem věřila, že můj další vztah je šťastný, harmonický a věrný! Při prvních kolizích mě začal zajímat můj osud, život s tímto mužem, a poprvé jsem zašla k paní, která vykládala karty. V karetním obraze nebylo nic, co by mě vyvedlo z rovnováhy, a tak jsem spokojeně pokračovala. Nadšená, že jsem tak, jak jsem, na správném místě.

     V této době mě karty začaly zajímat, koupila jsem si mnoho poučných knih a začala studovat okultní vědy. Vím, že tímto způsobem, (což jsem schopna prohlédnout až dnes), jsem se dostala na svou spirituální cestu.

     Neměla bych opomenout, že to má matka mi dala do ruky první knihu tohoto charakteru, která mě přenesla na jinou úroveň myšlení a chápání. I můj osobní horoskop narození vypovídal o mém zájmu o metafyziku, jež se měl důrazněji projevit kolem třicátého roku mého života. Jenže, já tomu pranic nerozuměla, a tak se můj zájem stočil pouze na karty a knihy, které mi „něco“ říkaly.

     V té době jsem zjistila, že můj partner má velice blízký vztah se ženou, která byla o dost let starší, než byl nejen on sám, ale i ode mě. Byl to šok! Rána, po které se těžko vstává ze země! Tolik jsem se chtěla vzpamatovat, vstát a jít dál. Bylo i dost těch, kteří vám byli schopni poskytnout bližší informace. Nechtěla jsem je slyšet, i když třeba ano, ale věřit ne! Věkový rozdíl jsem nechtěla vzít v potaz, možná, že v opačných rolích jsem to schopna respektovat, ale tady ne. A byl tu první rozchod. Prosil, obhajoval se, omlouval a lhal. Dělal nemožné, aby mě neztratil. Pocítila jsem soucit. Není to ten „soucit“, že je vám někoho líto a prostě jen z tohoto ohledu ho vezmete nazpět. Byl to soucit srdce, já ho velmi milovala, a tak jsem mu dala tu šanci, o kterou tolik žádal. Po nějaké době jsme se přestěhovali a tato epizoda se (ne)úplně vymazala z mysli. Ty ostatní malé prohřešky zůstaly i s touto bolestí ve starém bydlišti.

 

 

Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.