Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdravá výživa

 

Natto

 
Natto je název fermentovaného sýra ze sójových bobů pomocí bakterií Bacillus subtilis. Díky fermentačnímu procesu dochází při jeho přípravě k rozkladu bílkovin sóji, a proto je mnohem snadněji stravitelné než samotné sójové boby. Natto je výborný zdroj bílkovin, obsahuje nattokinasu (enzym omezující srážení krve) a zdraví prospěšná probiotika. Tou nejdůležitější živinou sýru natto je však vitamín K2 (menaquinones), který se v potravinách vyskytuje jen velmi omezeně.
 
V natttu je ve 100g potraviny až 870 mcg vitamínu K2, který je nezbytný pro správné využití vápníku v kostech, a naopak pro odstraňování vápníku z cév, které by poškozoval. Vitamín K se podle nejnovějších studií ukazuje jako chybějící díl v mozaice stavby kostí. Jeho přítomnost je v praxi důležitá pro tvorbu osteokalcinových bílkovin, které v kostech vytvářejí strukturu nezbytnou pro udržení vápníku a dalších živin. Zjednodušeně můžeme vitamín K popsat jako klíč, který je nezbytný k otevření průchodu vápníku mezi krví a kostní dření.
 
Natto má poměrně charakteristickou a silnou chuť i vůni, která mnohé konzumenty odrazuje. V asijských zemích se často prodává nakládané s různými ingrediencemi. Používá se k dochucení jídel na talíři. V Japonsku se běžně podává s rýží anebo jako doplněk hlavního jídla i ke snídani. U nás jej můžete koupit v některých prodejnách zdravé výživ
 
Proč bio?
 
Září je měsícem biopotravin. Zatímco tisíce nadšenců budou objíždět biofarmy, mnoho dalších lidí bude o biopotravinách filozofovat. Někteří budou dokonce kritizovat ty, kdo biopotraviny konzumují. Sama jsem si otázku konzumace biopotravin již dávno vyřešila a zde je vysvětlení mého rozhodnutí.
 
Při pěstování, chovu a přípravě biopotravin je zakázáno použití naprosté většiny chemických látek, které jsou běžně používány v konvenčním zemědělství a potravinářském průmyslu. Zmíněnými látkami se živit nechci, a proto, pokud je to jen trochu možné, upřednostňuji potraviny v biokvalitě. Zdravá výživa je základem zdravého organismu – jak u lidí, tak u ostatních živočichů. Není přeci možné, aby zdravá kravička vyrostla na směsích připravených z geneticky modifikované pšenice a sóji nebo aby se vypěstovala zdraví prospěšná pšenice, mrkev nebo ořechy v půdě, která je chudá na živiny a ošetřována chemikáliemi. Považuji za naprosto logické, že zdravá půda je základem pro zdravé rostliny, kterými se stravují zdravá zvířata a zdraví lidé. Nekvalitní výživa, na kterémkoliv stupni ohrožuje zdraví v řetězci nad ním.
 
Argumenty proti a jak na ně
 
Biopotraviny jsou většinou menší než potraviny z konvenčního zemědělství, podle některých argumentů také nejsou tak hezké. Někteří biovýrobci podle tvrzení odpůrců biopotravin podvádějí. Postřiky a aditiva, kterých využívá konvenční zemědělství a průmysl, jsou údajně testovány a vyhodnoceny jako bezpečné, podle některých lidí neexistuje důkaz o tom, že jsou biopotraviny jakýmkoli způsobem zdravější.
 
Velikost nebo vzhlednost biopotravin nechám individuálnímu posouzení, stejně tak možný podvod, k jakému bohužel dochází ve všech oblastech našeho života, a proberu raději zásadní argumenty proti biostravě.
 
Jsou aditiva a agrochemikálie bezpečné?
 
Je pravdou, že chemikálie, které běžný průmysl používá, jsou jednotlivě testovány a používají se ve zjištěných bezpečných dávkách (tedy měly by, ale ani to vždy neplatí). Problém je v definici bezpečnosti. Každá látka se totiž testuje jednotlivě,  téměř vždy po velmi krátkou dobu a bez uvážení její reakce s dalšími chemikáliemi. V každodenním životě však konzumenti běžných potravin pravidelně přijímají kombinace tisíců chemikálií z konvenčních potravin, kosmetiky, čisticích prostředků a životního prostředí, a to po celý život, nikoli jen v průběhu několikatýdenního testování. K přenosu zmíněných látek dochází i přes placentu, tedy z maminky na dítě ještě před jeho narozením. Studie, které by sledovaly vliv dlouhodobého příjmu chemického koktejlu, který se do nás dostává společně s konzumací konvenčních potravin, neexistují.
 
Je bio zdravější?
 
Studie na příklad prokázaly, že: bioovoce obsahuje více fytochemikálií (rostlinných ochranných látek), ke kterým patří na příklad antioxidační polyfenoly. Polyfenoly mohou chránit před vznikem rakoviny a srdečně cévních onemocnění a mohou podporovat správnou činnost mozkových buněk.
 
 
Biomléko krav, které se pasou, obsahuje více prospěšných tuků včetně kyseliny linolové, která podporuje spalování tuku za současného zachování svalové hmoty.
 
 
Bioovoce a zelenina obsahují méně pesticidů, které řadíme mezi endokrinní disruptory, jež narušují fyziologické funkce našich vlastních hormonů.
 
 
Konzumenti biopotravin mají až o 43% vyšší koncentraci spermií, jsou tedy plodnější.
 
 
Děti, které konzumují biopotraviny, mají šestkrát méně vysoce toxickýchorganofosfátů.
 
 
Biovajíčka mají třikrát vyšší obsah omega 3 mastných kyselin, o 40% více vitamínu A a dvakrát více vitamínu E než vajíčka slepic z konvenčního chovu.
 
Hlavním zdrojem pesticidů zjištěných u kojenců a dětí jsou konvenční potraviny.
 
Biopotraviny obsahují ve srovnání s produkty konvenčního zemědělství podstatně méně zbytkových pesticidů.
 
Biopotraviny obsahují větší množství kyseliny salicylové, která ochraňuje cévy, snižuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu a snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 10%. Ochraňuje před vznikem nádorových onemocnění a v přirozené formě je bez nežádoucích účinků, jež jsou spojeny s jejím užíváním v podobě tablet (jako například v Acylpyrinu).
 
 
Jde o mnohem více než naše zdraví
 
Zdravotní prospěšnost, která je často uváděna jako hlavní důvod pro ekologicky šetrné pěstování potravin, lze dokonce pokládat vzhledem k převládající praxi dlouhodobě neudržitelného zemědělství za irelevantní. Konvenční zemědělství je plně závislé na enormních dodávkách fosilních paliv, jejichž zásoby se ztenčují, a na těžbě hnojiv, jako je na příklad draslík, jehož zásoby také nezadržitelně mizí. Konvenční zemědělství vede k naprosté degradaci orné půdy a často k její nevratné ztrátě. Ke ztrátě toho nejdůležitějšího pro naši výživu.
 
Konvenční zemědělství způsobuje obrovské znečištění vodních zdrojů, nejčastěji vyplavováním dusíkatých hnojiv do spodních i povrchových vod. Způsobuje drastické úbytky biologické diverzity jak planých/divokých zvířat a rostlin, tak i jejich kulturních variet. Konvenční zemědělství připravuje lidi o jejich tradiční způsoby obživy, ničí jejich komunity a vyhání je z jejich půdy ve prospěch zisků agrobyznysu.
 
Právě tento holistický pohled je daleko důležitější než přísné hledání důkazů o zdravotní (ne)prospěšnosti biopotravin oproti potravinám konvenčním a o příliš malých výnosech ekologických zemědělců, popř. o nemožnosti uživit planetu (což mimochodem platí právě pro konvenční způsob zemědělství).
 
Genetická modifikace v ČR?
 
Faktem je, že na území Evropské unie musí být geneticky modifikované potraviny náležitě označovány. Spotřebitelé jsou ale tiše obcházeni v případě krmiv. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv je totiž až 85 % krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Přitom už existují studie, které prokazují, že dochází k přechodu geneticky modifikovaných organismů z potravy do krve, a to i přes pupečník do krve plodu.
 
Nezájem o GMO na talíři je proto dalším důvodem k nákupu biopotravin, které je přísně odmítají, a to ve všech podobách. Zdravotní a mnohá další závažná rizika spojená s geneticky modifikovanými potravinami detailně vysvětluji v předcházejícím souhrnném článku.
 
Je lepší jíst lokální, nebo organické potraviny?
 
Nejlepší variantou je kombinace obojího, tj. organické potraviny vypěstované v místě bydliště, úplně nejlépe na vlastní zahradě. Většina z nás však nemá ideální podmínky pro pěstování vlastních plodin, a proto doporučuji kombinovat ty nejlepší možnosti, které máme. Úspory peněz lze dosáhnou nákupem na lokálních tržištích a přímo na farmách, pro úsporu času doporučuji objednávat si bedýnky organického či lokálního ovoce a zeleniny.
 
Zdravá dovolená
 
Těm, kteří stále ještě nevěří celkové prospěšnosti biopotravin a zemědělství, moc doporučuji strávit dovolenou na biofarmě. Podívejte se, jak bio zemědělec hospodaří, popovídejte si s ním o jeho práci, přesvědčte se, jak se žije jeho zvířatům, sledujte, jestli v noci rozhazuje chemikálie, jak se někteří kritici domnívají. Sami jsme s dětmi několik let jezdili na dovolené téměř výhradně na biofarmy a vždy jsme byli nadšení nejen z lidí, které jsme na nich potkali, ale i ze skvělého prostředí a jídla.
 
Doporučení
 
1. V rámci možností vybírejte lokální a organické potraviny.
 
2. Také při nákupu organických potravin upřednostňujte přirozené potraviny před polotovary.
 
3. Pokud chcete ušetřit peníze a čas, nakupujte na farmářských trzích nebo přímo na farmách. Můžete se také zapojit do systému biobedýnek čerstvé zeleniny a ovoce.
 
4. Je-li to možné, pěstujte vlastní potraviny (začít můžete s klíčky řeřichy a bylinkami, které mohou růst v každé kuchyni).
 
Které biopotraviny jsou nejdůležitější?
 
Putováním potravním řetězcem se postupně zvyšuje koncentrace znečistění, je proto důležité (zejména u potravin živočišného původu) upřednostňovat méně zatížené biopotraviny. V biokvalitě doporučuji zejména maso, vejce, mléko a mléčné výrobky. Z rostlinné produkce je v biokvalitě vhodné vybírat zejména ty druhy, které jsou z konvenčního pěstování nejvíce chemicky znečistěné. Do této skupiny většinou patří jablka, papriky, celer, okurky, hrozny, brambory, špenát a jahody.
 
 
Autor článku: margit.cz